Od té chvíle se datuje vzestup Imperia. Nejdřív rádce Václav, pak i pan Jaromír si od pana Vajíčka nechali prosondovat hlavu, čímž jeho slovní zásoba dosáhla téměř dokonalosti. Chvíli společně řešili možnost přežití cizinců na Zemi, strava a podobně. Zjistili značnou kompatibilitu s pozemským prostředím, takže odpadla další starost. Nakonec Češi postavili okolo člunu výzkumák, kde společně s cizinci zkoumali člun a výsledky uváděli do běžného života.
Předmětem zkoumání byli i samotní cizinci, tam bylo asi nejvíc překvapení. Například pan Vajíčko, jak si nakonec nechal oficiálně říkat. Není to jeden organismus, ale hned několik, žijících v dokonalé symbióze. Vypadalo to, že kdysi v dávné minulosti se dosud jednotné tělo rozpadlo na spolupracující orgány. Ty se v živné polévce pradávných moří různě spojovaly za vzniku různě výkonných celků. Tak je objevili Pradávní, vyzdvihli je k sobě na oblohu a naučili létat kosmem.
Fialové žáby, civilizaci Zhin, objevily výzkumné lodě civilizace právě Vajíčků a okamžitě navázali plodnou spolupráci. Zhinové měli nesmírně obratné končetiny a byli pasívní telepati, takže domluva byla velmi jednoduchá. Jak Pradávní byli patrony Vajíčků, tak ti byli patrony Zhinům. Obě civilizace byly přinuceny sloužit civilizaci Kupců, nárokujícím si veškerý vesmírný obchod. Nakonec i Kupci byli potřeni nespokojenými zákazníky. Jejich poslední loď se chtěla zahojit na Zemi. Jak to dopadlo, už víme.
Při zkoumání agregátů člunu narážel výzkumný tým na různá překvapení. Třeba energetické zdroje. Podle pana Vajíčko svítilo uvnitř miniaturní sluníčko, do kterého se muselo jednou za občas stříknout palivo. K překvapení týmu se jednalo o poměrně jednoduchou sloučeninu exotického prvku. Když se ukázalo, že palivo dokážou lidé vyrobit, neznalo nadšení pana Vajíčko mezí. To by v člunu mohli rozjet i zbývající energozdroje! Nyní jedou na poslední dva, a to ještě v úsporném režimu. To by tým uviděl, co všechno člun dokáže! Jen jestli mu lidé věří natolik, aby to umožnili…
Lidé se poradili, souhlasili, ale vymínili si dohled s podrobným vysvětlením, co se právě děje. Pan Vajíčko se nejdřív pustil do teorie. Vysvětlil, že okolo sluníčka jsou rozmístěny zábrany potažené, ehm, hmotou pohlcující záření ze sluníčka, čím je zábrana dále, tím větší je napěťový spád mezi nimi. Nebylo to tak jednoduché, jak je psáno, trvalo to přes tři hodiny, než si vyjasnili pojmy. Dále. Ta hmota se dá poměrně jednoduše vyrobit v… Tady se zasekli a trvalo to další hodinu, než se shodli. Každopádně, bylo to v silách lidí, takže bylo možné vyrábět další zdroje. Nebo ne? Jak se startuje to sluníčko?
To ani pan Vajíčko nevěděl, musí se prohrabat knihovnou a zjistit to. Vytáhl nenápadnou zásuvku a strnul. Podle popisu tam měly být v přihrádkách uloženy paměťové elementy s dokumentací. Elementy tam byly, ale ne v přihrádkách, ale pěkně promísené v jednom chumlu. Dle mínění pana Vajíčka se asi uvolnily při minulém přistání, to bylo dost tvrdé díky nedostatku energie. No nic, co se dá dělat, vytáhne čtečku a začne tu hromadu třídit. Ale ne hned, časem, ve volných chvílích, je to dost náročná práce. Nebo vlastně ne, jeden ze Zhinů, Aargh, je mechanik, ten by to zvládl také. Aspoň si osvěží znalosti.
Další zázrak byly počítače. Ne jako pozemské, krabice s hromadou různých součástek na základní desce. Počítače vznikaly podobně jako pan Vajíčko, shluky umělé neuronové tkáně plovoucí v živném roztoku. Ten nebyl jen výživný, obsahoval mimo jiné i soli vzácných kovů a podobně. Shluky se při řešení problémů různě shlukovaly, vrostlé kovové struktury předávaly výsledky na výstup, třeba na holografický zobrazovač. Důležité informace se pro změnu ukládaly na paměťová média, která se nejvíce podobala rybím šupinám, podobným paměťovým elementům z knihovny, ale volně plovoucí mezi neuronovými shluky.
Nesmírný div byla gravitace. Umělá, řiditelná, ovladatelná. Princip fungování? Uložen v knihovně, všichni se těšili, až ji Aargh roztřídí. Pan Sluníčko předvedl alespoň kovokeramické pásy, na kterých se projevovala.
To vše připadlo Českému království, které se tím vyšvihlo do čela vědeckého pokroku.
Roky běžely, stopy po Noel se pomalu zahlazovaly a České království rostlo. Slovensko, později Polsko, Sasko, Bavorsko se rády připojily do stále rostoucího spolku zemí. Už to nebylo jen České, ani království, Bylo nutno změnit název uskupení. Spolek moc připomínal některým částem bláznivou dobu pod vedením šílené kancléřky, Uskupení se někomu špatně vyslovovalo, Soustátí také neprošlo, nakonec se z minulosti vynořil nádherný název, schválený všelidovým hlasováním:
IMPERIUM
#0
ažsem
#|V =
vulgární, #|D
= drastický, #|S =
sexuální, #|K =
protikřesťanský, #|Z =
protižidovský, #|M
= protimuslimský, #|A =
proti jiným menšinám, #|B = proti Velkému Bratru, #|§
= protistátní #||
otáčí předchozí..