Když prefekt Le Ducque a jeho věrný pomocník Sid pozatýkali těch pár Alwinových přívrženců v Iron-city a zavřeli je do basy, aby jim je luza neutloukla před očima, odešel Sid do svého pokoje a vrátil se pak s tlumokem a v civilu.

„Kampak jdeš?“

„Odcházím. Jdu se jen rozloučit...“

„Ale jdi!“ podivil se prefekt, „Co tak najednou?“

„Moje práce skončila, musím jít. Už tady nemám co dělat – všechno je uvedeno do pořádku...“

Le Ducque zavrtěl hlavou a vzal ho jemně za ruku. „Nechoď, Side! Mám tě rád a považuji se za tvého přítele. Nechoď k Santanuevovi, nebo dokonce pryč z Arminu! Jestli jsi něco provedl tam u gangsterů, vymůžu ti nahoře prominutí! Můžu ti zařídit beztrestnost, ať jsi udělal cokoliv...“

„To je v pořádku. Já tobě jsem ji už zařídil.“

„Ty mně? Ale... copak ty můžeš někomu něco takového zařídit? Nebo jsi snad...?“

„Jsem poručík Vládcovy tajné služby. A mezi ty gangstery jsem se dostal z pověření svého šéfa Mika Crosse. Tomu jsem přes Pedra podával zprávy o všem, co se tady dělo. I o tobě, Henry. Později, když mi dal rozkaz, jsem posílal zprávy na krycí adresu přímo Vládci Arminu siru Lerovi. To o Grahamovi a o zničení celé bandy tam v poušti. Všechno věděl sir Lera ode mne a od Mika, proto ti věnoval důvěru...“

Le Ducque trochu posmutněl. „To znamená, že Vládcova důvěra a jeho přízeň skončí, až tu nebudeš? Že mne Vládce chtěl jenom ukolébat a teď budu souzen za to, že jsem kdysi spolupracoval s Grahamem? Je to snad náznak, že ty jsi mne ochránil svým vlivem?“

„Ale ne, to je nesmysl! Budeš dál prefektem, Henry Le Ducquu, protože ne moje slovo, ale tvoje činy mluví a mluvily k Vládci. Postavil ses na naši stranu proti Alwinovi a budeš tedy s námi vítězem. Guvernérem se možná stane zase Hector Gold, možná někdo jiný – ale ručím ti za to, že dokud budeš takový, jaký jsi, budeš prefektem ty!“

Le Ducque vrtěl pomalu rozvážně hlavou. „Takže ty jsi byl můj šéf a velitel! Zvláštní, že? Dobrá, jdi, kam tě pošlou tvoji nadřízení. Ale věř mi, měl jsem tě rád, Side. A chtěl bych, abys byl mým přítelem i nadále.“

„Jsem tvůj přítel. Protože jsi čestný člověk, Henry. Přítelem čestného člověka budu navěky...“

„Takže sbohem.“ usmál se prefekt Le Ducque.

„Takže na shledanou.“ řekl Sid, „Vždyť se ještě setkáme...“