Tektonický zlom
Na jihu USA, v Kalifornii, se nachází porucha zemské kůry, nazvaná San Andreas. Je název pro transformní zlom, který odděluje západní část Kalifornie od kontinentálního USA. Transformní zlom se vyznačuje pohybem sousedních litosférických desek, tyto se pohybují proti sobě. Občas se desky do sebe zaklesnou, napětí ve zlomu stoupá. Čím déle jsou do sebe desky zaklesnuty, tím ničivější bývá zemětřesení vniklé náhlým prudkým pohybem desek vůči sobě, až do dosažená vratké rovnováhy.
Jedno z nejničivějších zemětřesení prakticky zničilo San Francisko. Epicentrum bylo přímo ve městě a škody byly zaznamenány do vzdálenosti 640 kilometrů. Během několika minut se země v místech zlomu posunula až o šest metrů. Další zemětřesení by mohlo být podstatně ničivější. Střed zlomu se v měkkých horninách pohybuje téměř kontinuálně, oproti severnímu a jižnímu konci zlomu, kde se do sebe desky kvůli tvrdému granitu zahákly jako špatně zapadající ozubená kolečka. Tam se po velmi dlouhou dobu půda téměř nepohnula, například v údolí Coachella Valley se země měla posunout už o devět metrů, ale kde se 300 let nepohnulo vůbec nic.
Tohoto fenoménu si byli američtí vědci vědomi a urputně bádali, jak zamezit explozivnímu uvolnění zaseklých litosférických desek. Několikrát dokonce vypsali cílovou odměnu pro funkční řešení, ale velká většina návodů spadala do kategorie scifi. Teprve v poslední době, paradoxně díky Imperiu a zahnání Ameriky na vlastní území, šlo do vojenského výzkumu podstatně více peněz. Již se nemusí udržovat základny na celém světě a když už má armáda přiklepnutou část rozpočtu, proč se bránit. Třeba se povede vynalézt něco, co USA vrátí původní slávu a moc. Zastřešující organizací armádního průzkumu byla Army Research Laboratory, kde se scházely všechny výsledky bádání. Tam také dorazil protokol o zkouškách zařízení, které dokáže protavit kamennou zeď prakticky okamžitě.
Plukovník se zasnil, představil si několik těch zařízení, jak se protavují pod zemí na mexické hranici. Tam Skořápka není, už mají pod hranicí vyrubáno několik tunelů, malých, pro použití lidmi. A hned za tavícími stroji se žene obrněná pěchota, tanky, raketomety… To protivník nemůže očekávat. Pak plukovníkovi jako studená sprcha prolétne vzpomínka na návštěvy raketového sila v rozmezí několika dní. Ta první, to byla kontrolní návštěva, u těch se důstojníci střídají. Ta druhá… Místo základny jen provizorně oplocená díra kruhového půdorysu, půl kilometru v průměru a kilometr hluboká. Ve světle výkonných reflektorů se leskla pomalu se zvedající hladina, jak se sem stahovala podzemní voda z širého okolí. Plukovníkovi proběhl hlavou scénář, kdy je vytavený tunel ukončen takovou dírou, do které padá technika, kterou zezadu tlačí postupující armáda.
S lítostí zakládá plukovník protokoly do složky, když mu v hlavě vytane další nápad. Nedávno tady probíhala jakási výzva, mělo to do činění s Kalifornií, co to bylo? Jo, už ví. Zlom San Andreas, zaseknuté litosférické desky, jejich uvolnění by znamenalo katastrofu. Kdyby se tím zařízením jen nahřálo místo zaseknutí, jen trošku, aby tam ten tvrdý granit změkl a pomalu by se to místo uvolnilo. Jistě, chce to probrat s ostatními. Sice to velící generál bude prezentovat jako jeho nápad, ale plukovník už na něj má také nějaké páky… Zavolal sekretářku a nadiktoval jí obsáhlé memorandum o této možnosti, orazítkovat jako tajné a vojenskou sítí odeslat.
Sekretářka, poměrně dobře vypadající matka dvou dětí, co jí porody neublížily, se cestou stavila v kosmetickém salónu, její účes to již potřeboval. Po třech hodinách a lehčí o tři sta dolarů se opět vynořila na ulici a spokojeně odjela domů, nachystat manželovi i dětem parádní večeři. Kadeřnice večer vyplňovala peněžní deník, moc jí to nešlo, tak si to vzala domů. Manžel je ekonom, ten jí pomůže. Trvalo to ještě pár dnů, než se informace dostaly na prokládací papíry reprodukcí paní Lee a tím k poslednímu článku amerického řetězu.
Scar dojel domů, byl vřele přivítán, zahnán po cestě do koupelny – Ale pohni, ať to nevystydne – následované výbornou večeří. Další sprcha, tentokráte před spaním, ale společná, začalo to opětovně mezi nimi jiskřit už ke konci jídla. Pak postel a žhavá náruč. Byla to docela fuška, ale Scar ji dával i bral radostně. Když Marta usnula, na tváři uvolněný úsměv, šel Scar vybalit přivezené reprodukce. Ze zkušenosti věděl, že nyní by Martu neprobudil ani leteckou sirénou, tak si dával na čas. Temná komora tady byla z dávných dob, kdy se fotky dělaly fotoaparátem na fotografický film a zpracování se dělalo mokrou chemickou cestou.
Ke kontrole filmu sloužila deska z matového skla, podsvícená též červenými zářivkami. Značkami, určujícími správné přiložení papírů na sebe, byl kýčovitý obrázek jeho majáku. Scar se pousmál, je vidět, že někdo z řady má smysl pro humor. Jak tak četl, úsměv se mu ze tváře vytrácel. Tohle by mohla být katastrofa, už se nedivil jisté uspěchanosti. Pečlivě opsal zprávu včetně několika odkazů na web, prokladové papíry naskládal mezi reprodukce a ty zpět do přepravní schránky. Pak zapnul počítač, do textového editoru opsal stránku zápisků a dal ji vytisknou do PDF3 tiskárny. Ta měla i několik nestandardních funkcí, například text zašifrovala, zkomprimovala, zapnula komunikační laser a zprávu odeslala. Scar ukončil textový editor, vymazal použité i vytvořené soubory speciálním mazacím programem, protože normální i běžné mazací prostředky jen odstraní zápis v tabulce souborů. Spokojen ulehl vedle pochrupávající Marty a usnul, jako když ho do vody hodí.